Jmenuju se Klára, je mi 24 let a nikdy bych si nepomyslela, že mě láska může takhle zamotat. Před půl rokem jsem se zapletla do něčeho, co by se dalo nazvat polyamorním vztahem s Davidem (32) a Janou (30). Bylo to naprosto nevinné – začalo to jako zábava, experiment, objevování fantazií. Trávila jsem s nimi téměř každý víkend, i když to znamenalo tříhodinové cesty z Brna k nim do Prahy, protože stále bydlím u rodičů.
David a já jsme měli podobnou sexuální energii, Jana byla spíš rezervovaná – částečně kvůli antidepresivům. Po pár měsících jsem si uvědomila, že se do Davida zamilovávám. Jana se pomalu odtahovala, její city se zdály chladnější, a já začala pochybovat o její lásce ke mně.
Pak přišla zpráva, která všechno změnila – naše rodina se stěhuje do jiného města. David se ke mně přitiskl ještě víc, Jana naopak začala ustupovat. I přes to jsme s Davidem dál komunikovali každý den, někdy vášnivě, jindy jen přátelsky. Jana to postupně nesla těžko a nakonec se cítila podvedená.
Nikdo mi nikdy neřekl, že se nesmím Davidovi ozývat, a přesto mi jednoho dne řekl, že mezi námi už nic nebude – respektovala jsem to. Týden na to se ale ozval znovu a navrhl, že můžeme být kamarádi. A pokaždé, když jsme si psali, mi připomínal, že pokud se jejich vztah rozpadne, chce být se mnou.
A teď jsem ztracená. Cítím, že jsem se dostala mezi ně, přitom jsem nikdy neměla v úmyslu jejich vztah ničit. Sny o tom, že bychom mohli být tři dohromady, se rozplynuly a já nevím, co dál. Je to moje vina, že se možná rozejdou?
Napsat komentář