Jmenuju se Eliška, je mi 19 let a před osmi měsíci jsem se seznámila s Veronikou přes seznamku. Na začátku to bylo fajn, bavily jsme se a občas si psaly.
Pak jsem ale nastoupila na vysokou školu v Praze a už tři týdny po začátku sem jí musela říct pravdu: „Podívej, začínám vysokou, budu hodně zaneprázdněná, poznávám nové lidi a myslím, že to mezi námi nikam nepovede. Omlouvám se, jestli jsem tě vedla na omyl.“
Od té doby mi Veronika píše každý den. Každou zprávu komentuje, ptá se, proč jsem „suchá“, proč neodpovídám hned, a občas je až hrubá. Přitom jsem jí to vysvětlila už desítkykrát. Snažím se být slušná, ale je vyčerpávající pořád se omlouvat za to, že nemám čas odpovídat každé dvě minuty.
Někdy přemýšlím, že ji zablokuju. Nebo že prostě přestanu být tak hodná. Ale zároveň nechci být hrubá, hlavně když bydlí kousek od mého rodiště. Je to náročné a už nevím, jak se s tím vyrovnat – když jsem nic špatného neudělala, proč se ke mně chová, jako bych byla nejhorší osoba na světě?
Napsat komentář